MiniElektrikář 34. - Sítě nízkého napětí

V České republice (a i v rámci EU) je definováno:

• značkou nn
• napětím 50 až 1000 V
• v Evropě normalizován kmitočet 50 Hz

Dle ČSN 33 0121:2001 čl. 3
je normalizované jmenovité napětí definováno 230/400 V s tolerancí +10% (207 V - 253 V)

1. Druhy - podle uzemnění se sítě označují kódem, složeným ze 2 a 4 písmen

První písmeno:

• T (terre - země) - Uzel zdroje jse bezprosdně spojen se zemí
• I (isolation, insulation - izolace) - Uzel zdroje je od země izolován nebo spojen se zemí přes velkou impedanci

Druhé písmeno:

• T - neživé části jsou spojeny se zemí pomocí ochranného vodiče (jsou uzemněny)
• N (neutre, neutral - neutrální, nulový) - neživé části jsou pomocí ochranného vodiče spojeny s uzlem zdroje

Třetí, popř. čtvrté písmeno:

• S (séperé, separated - oddělený, separovaný) - Ochranný vodič PE je veden odděleně od vodiče středního N
• C (combiné, combined - kombinovaný, sloučený, spojený, sdružený) - Funkce ochranného vodiče PE a středního vodiče N je sloučena v jedinném vodiče PEN

2. Sítě TN
Síť má uzemněný uzel a neživé části jsou psojeny s uzelm zdroje pomocí ochranného vodiče. Doplňující písmena upřesňují provedení sítě.

TN -C
Funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče.

TN-S
Střední i ochranný vodič v celé síti vedeny odděleně.

TN-C-S
V první části sítě jsou ochranný a střední vodič sloučeny do jediného vodiče (TN-C). V další části sítě jsou oba vodiče vedeny odděleny (TN-S).

3. Sítě TT
Síť má uzemněný uzel a chráněné neživé části jsou uzemněny.

4. Sítě IT

Síť má izolovaný uzel a chráněné neživé části jsou uzemněny.

5. Zapojní jednotlivých zásuvek v jednotlivých sítích

6. Místní rozvodné sítě

Místní rozvodné sítě nízkého napětí jsou v husté městské zástavbě budovány jako zemní kabelové sítě. Ve venkovské zástavbě jsou levnější venkovní rozvody.Vodiče nízkonapěťových vzdušných rozvodů jsou měděná nebo hliníková lana. Neizolovaná vodivá lana jsou na porcelánových nebo skleněných nosných izolátorech upevněna jednoduchou nebo dvojitou zkříženou smyčkou. Vedení je navázáno tak, že je při spadení z izolátoru zachyceno držákem, resp. příčným ramenem. K připojení odbočky vedení, např. domovní přípojky k průběžným vodičům, se používají svorky utahované šrouby. Přípojka musí být volná a nesmí zatěžovat průběžné vedení tahem. Koncové úvazky na izolátorech musí být zajištěny zakončovacími svorkami.

Ke spojování lanových vodičů se používají vrubové nebo trubkové spojky. Při napojení mezi měděným a hliníkovým lanem je nutné použít kombinovaných svorek ze stejných kovů jako vodiče, aby při styku různých kovů nedocházelo ke korozi, například při napojení měděné domovní přípojky na průběžné hliníkové vedení.

Izolovaná venkovní vedení. Vodiče izolované síťovaným polyetylénem jsou spleteny do lana. K upevnění na sloupech se používají izolované závěsné svorky. Označení fázových vodičů L1, L2, L3 je provedeno odpovídajícím počtem podélně vedených textilních snopků na izolaci vodiče. Střední, případně PEN vodič nemá žádné označení.

K ochraně proti přepětí při úderu blesku jsou na všech odbočkách, napájecích přípojkách, koncích vzdušných vedení i přechodech na kabelová vedení připojeny bleskojistky. V soustavách TN jsou bleskojistky na fázových vodičích vyžadovány normou. Vodič PEN je spojen se svody bleskojistek a přímo uzemněn. V systémech TT a IT je instalován ještě svod pro střední vodič. Pro venkovní přípojky k venkovnímu vedení se také používají závěsné kabely s nosným ocelovým lanem.
Vodiče venkovních vedení mají omezenou mechanickou pevnost v tahu, proto musí být dodrženy přípustné hodnoty vzdáleností mezi místy upevnění a přípustné hodnoty namáhání v tahu. Minimální vzdálenosti od země, částí budov a antén, které je nutno při instalaci neizolovaných venkovních vedení nízkého napětí dodržet.

Zemní kabelové rozvody jsou provozně bezpečnější než venkovní vedení a nenarušují obraz krajiny. Přímo do země bez další ochrany lze ukládat jen zemní kabely, nebo kabely a vodiče pro distribuční sítě. Používají se většinou kabely s PVC izolací vodičů i PVC pláštěm, čtyřžilové s měděným nebo hliníkovým jádrem. Kabely se ukládají pod chodníky do hloubky minimálně 0,6 m, pod vozovkou musí být v hloubce nejméně 0,8 m. Dno příkopu pro uložení musí být rovné bez kamenů a před uložením kabelu se pokrývá minimálně 8 cm vysokou vrstvou písku. Při odvíjení kabelu z bubnu nesmí být překročena dovolená tažná síla napínající kabel. V trasách, kde nehrozí mechanické poškození, se kabel překryje pouze výstražnou plastovou fólií. V mechanicky namáhaných trasách se kabel překrývá cihlami, dlaždicemi nebo tvárnicemi (ČSN 73 6006).

7. Kabelové vedení
V České republice se značně rozšiřuje použití nízkonapěťových sítí provedených pomocí svazkových izolovaných vodičů. Tato vedení bývají označována zkratkou LV ABC (Low Voltage Aerial Bundled Cables).

• „samonosný“ systém – čtyři XLPE nebo PE izolované vodiče s hliníkovými jádry stejného průřezu
• „francouzský“ systém – tři fázové hliníkové vodiče izolované zesítěným polyetylenem XLPE a nosný střední (nulový) vodič ze slitiny hliníku (Al, Si, Mg), taktéž izolovaný XLPE. Pro průřezy nad 70 mm2 bývá jádro nosného vodiče menšího průřezu než jádra fázových vodičů
• „finský“ systém – od francouzského se liší pouze holým – tedy neizolovaným – středním vodičem.