Rezonanční obvod je komplexní jednobran.
Vznikne paralelním nebo sériovým spojením kondenzátoru a cívky. Při jedné, tzv rezonanční frekvenci se v tomto obvodu vyrovnává kapacitní a induktivní reaktance a rezonanční obvod se pro tuto frekvenci chová jako činný odpor. Stav obvodu který nastane při rezonanční frekvenci se nazývá rezonance. Je to jev, při kterém se v obvodu RLC při určitém kmitočtu podstatně zvětší proud u sériového obvodu nebo se podstatně zvětší napětí u obvodu paralelního. Sériový rezonanční obvod má při rezonančním kmitočtu nejmenší impedanci. Paralelní rezonanční obvod má při rezonančním kmitočtu největší impedanci. Obvod má při této frekvenci pouze činný odpor.
Vznikne paralelním nebo sériovým spojením kondenzátoru a cívky. Při jedné, tzv rezonanční frekvenci se v tomto obvodu vyrovnává kapacitní a induktivní reaktance a rezonanční obvod se pro tuto frekvenci chová jako činný odpor. Stav obvodu který nastane při rezonanční frekvenci se nazývá rezonance. Je to jev, při kterém se v obvodu RLC při určitém kmitočtu podstatně zvětší proud u sériového obvodu nebo se podstatně zvětší napětí u obvodu paralelního. Sériový rezonanční obvod má při rezonančním kmitočtu nejmenší impedanci. Paralelní rezonanční obvod má při rezonančním kmitočtu největší impedanci. Obvod má při této frekvenci pouze činný odpor.
Stav obvodu, který nastane při rezonanční frekvenci se nazývá rezonace.
1. Sériový rezonanční obvod
má při rezonančním kmitočtu nejmenší impedanci a největší proud, jenž je v celém obvodu konstantní.
Sériový rezonanční obvod tvoří sériově zapojená cívka a kondenzátor.
U sériového obvodu vzniká na prvcích nějaký úbytek napětí. Napětí na cívce má posun plus devadesát stupňů(doleva) a napětí na kondenzátoru minus devadesát stupňu(doprava):
Součástky jsou nastavené tak, že při nějaké frekvenci(rezonanční) jsou reaktance stejně velké a napětí na nich se navzájem odečte. Zbude nám napětí jenom na činným odporu, a když máme nejmenší napětí, tak máme i nejmenší odpor(impedanci) a obvodem protéká největší proud.
2. Paralelní rezonanční obvod
U sériového obvodu protéká prvky nějaký proud. Proud na cívce má posun mínus devadesát stupňů(doprava) a napětí na kondenzátoru plus devadesát stupňů(doleva):
Součástky jsou nastavené tak, že při nějaké frekvenci(rezonanční) jsou reaktance stejně velké a proudy protékající skrz ně se navzájem odečtou. Zbyde nám jenom proud protékající činným odporem, a když máme nejmenší proud, tak máme i největší odpor(impedanci) a na svorkách obvodu bude největší napětí.
3. použití rezonančních obvodůRezonanční obvody mají poměrně široké využití, a to hlavně pro svoji rezonanční (frekvenční) charakteristiku. Využití mají především paralelní rezonanční obvody pro svůj charakter pásmové propusti.
Paralelní rezonanční obvody se používají u vysokofrekvenčních (selektivních) zesilovačů, kde plní úkol pásmové propusti, nebo ve vysokofrekvenčních LC oscilátorech, kde slouží jako řídící (oscilační) člen.
Paralelní rezonanční obvody se používají u vysokofrekvenčních (selektivních) zesilovačů, kde plní úkol pásmové propusti, nebo ve vysokofrekvenčních LC oscilátorech, kde slouží jako řídící (oscilační) člen.
Myslím si, že v grafu rezonanční křivky máte chybu. Tlumení nuceného kmitání elektromagnetického oscilátoru má vliv na tvar rezonanční křivky. Při malém tlumení je rezonanční křivka úzka a hodnota Um při rezonanci značná (červená křivka a ne modrá!). To znamená, že v takovém obvodu vznikne nucené kmitání jen v malém intervalu a frekvencí v okolí rezonance. Při větším tlumením je maximum křivky nižší a křivka je širší (modrá křivka a ne červená!). Nucené kmitání tedy vznikne ve větším intervalu frekvencí, ale dosahuje menší amplitudy.
OdpovědětVymazat